Jarní výlet do „země tulipánů“

 

Ty květinky to nestihnou,“bědovala jsem při pohledu na teploměr za oknem, ukazující  zrána   stále kolem bodu  mrazu. Byla  téměř polovina dubna a my jsme se chystali do Holandska  na  jarní výstavu tulipánů.  Po několika dnech se aprílové počasí konečně umoudřilo, vysvitlo sluníčko a moje nálada  se „jarně“ zlepšila. A tak  jsme se vydali na dlouhou cestu,  jejímž cílem bylo Holandsko, „tulipánová“ země.  

Holandsko vás   přivítá neokázalou rozmanitostí.  Výhled do  krajiny je rozdělen čarou horizontu jako podle pravítka. Před vámi zelená plocha země proťatá kanály, za nimi rozložitá, cihlově červená stavení  s rozsáhlými skleníky a nízkými ohradami, v nichž se popásají černé i strakaté krávy, někdy kůň s hříbátkem nebo houf oveček. Selská stavení jsou prostřídány pásy stromů, jejichž koruny jsou jakoby věčně nakloněny poryvy větru. Ten je tu vlivem blízkosti moře stále přítomný. Občas vám při jízdě na dálnici zamávají na pozdrav ramena větrných mlýnů,  které byly kdysi vysoce funkční, kdežto dnes jen malebně doplňují ráz krajiny.

Vraťme se však k účelu naší návštěvy této rovinaté země. Vyjeli jsme si za tulipány a ostatními cibulovitými květinami,  které zde slaví svůj svátek poslední březnový až třetí květnový týden.

 Nejprve něco z historie.

    

   Při severomořském pobřeží mezi městy Amsterodamem, Leidenem a Haarlemem byl kdysi bažinatý kraj s velkými ložisky rašeliny. Rašelinou se topilo ve městech a jejich těžaři časem zbohatli. Usadili se v městečku Aalsmeeru, jehož jméno je odvozeno od mořských úhořů, které jeho obyvatelé lovili  v blízkém Haarlémském moři. / Aal – úhoř, meer - moře /.  Moře obyvatelstvo velmi sužovalo. Při bouřích se stále rozšiřovalo a zabíralo čím dál víc zemědělské půdy. Rozhodli se proto Holanďané, že mu budou čelit,  že je vysuší.  Podařilo se jim to až o 200 let později  za  pomoci parních strojů. Tím  vznikl pětadvacetikilometrový  pobřežní  úsek úrodných  polí,  polderů, s humózní  půdou, s vysokou  hladinou spodní vody a s příznivým klimatem. Tam se zrodila  slavná  historie holandského květinářství. Vznikly  tam  proslulé plantáže  tulipánů, hyacintů, irisů, lilií a jiných květin. Tady vyrostl  u  městečka Lisse,  ve kterém  se  nachází moderní, výzkumná laboratoř cibulovin, i proslulý park Keukenhof,  který přitahuje svou barevnou krásou statisíce turistů z celého světa. Blízké město Aalsmeer se stalo jedním z nejvýznamnějších měst proslavených obchodem květin, zejména květinovými burzami.     

Květinová burza v Aalsmeeru je atraktivním místem,  kterým projdou  miliony květin a kde se uzavře za jednu hodinu na stovku kontraktů. Dražené květiny jsou od časného rána vystaveny na vozících, které v průběhu aukce projíždějí aukční síní. Cenu vyvolávaného zboží ukazují tzv. burzovní hodiny,  které nasadí zpočátku vysoké ceny, snižující se až do chvíle, než některý z kupujících stiskne tlačítko. Aalsmeerská burza má na 700 zaměstnanců, kteří již od časného rána ukládají a číslují výpěstky rozličných květin, vyrovnávají je na přepravky, které popojíždějí  spolu  zapojeny  jako  vláčky.  V průběhu  dražby  se  květiny  balí  a  expedují  chladírenskými  vozy zákazníkům do evropských zemí i do zámoří.

Procházeli jsme dlouhatánskou prosklenou chodbou ochozu a z levé strany nahlíželi do  vyprázdněného sálu burzy, která právě skončila.  Se svými stupňovitými řadami sedadel vypadala jako divadelního hlediště. Z pravé strany jsme  pak  z ptačí perspektivy pozorovali ten shon dole,  v obrovské přízemní hale.  Tam zaměstnanci neustále balili, číslovali  a  nakládali  tu   křehkou krásu do vozíků.  S těmi pak,  zapojenými nad sebou i  vedle sebe,  jako  pilní mravenci přejížděli z  místa ne místo. V přilehlé místnosti,  určené  stánkům s občerstvením a  suvenýry jsem  si koupila  několik balíčků tulipánových cibulek a   rozkvetlý kaktus,  který mi  dodnes kvete …  Vypadal zpočátku důvěryhodně,  ale   po čase jsem zjistila,  že oranžový slaměnkový květ  je na něm šikovně nalepen.  Nicméně - tulipánové cibulky byly pravé, nefalšované.

Nezapomenutelný zážitek nám poskytla návštěva parku Keukenhofu.  V tomto parku   o rozloze 32 hektarů,  kvete v těchto jarních měsících výstav na 6 milionů cibulovin - tulipánů, narcisů, sibiřských kosatců, krokusů, lilií a ostatních druhů.  Procházeli jsme se alejemi vzácných  letitých stromů, kochali se pohledem na leknínová jezírka s labutěmi i  na  nápadité zahradní plastiky,  ukryté  ve stínu  rozkvetlých  magnólií a jiných okrasných keřů. Vstupovali jsme do  nádherně vyaranžovaných  květinových  pavilonů,  z nichž  každý  je určen  jinému druhu květin.  Najdete zde na př. pavilon tulipánů, hyacintů, lilií, orchidejí a pod.  Nejkrásnější z nich je ale pavilon,  symbolicky určený nizozemské královně Beatrix, pavilon růží. Je to skutečný skvost jak pěstitelského, tak i  aranžérského umění.

Na procházce parkem mě  udivilo, že všechny ty nádherné květinové koberce jsou  v plném květu. Jeden ze zaměstnanců parku mi vysvětlil,  že o tuto výstavu pečuje 24 zahradnických družstev, které  neustále nahrazují  všechny odkvétající druhy jinými, těmi právě nakvétajícími.  Parkem se táhnou dlouhé,  jednolitě rozkvetlé záhony modřce, které mají znázorňovat   kanály - grachty,  které křížem krážem protínají holandskou krajinu.  Bylo tam také mnoho atrakcí pro děti i pro dospělé, stánky s občerstvením, fontánky i vodotryslky,  u kterých  může na lavičce spočinout unavený turista.  Pozornost  vzbuzuje i  replika starého větrného  mlýnu,  z jehož ochozu  se  může  porozhlédnout po krajině.

Holanďané se při různých příležitostech rádi předvádějí ve svých starobylých krojích. A tak můžete v parku potkat důstojně se promenádující mladší i starší páry v tradičních oděvech. On, v  tmavém obleku, bílé košili s tvrďáčkem a  motýlkem,  na hlavě klobouček na způsob buřinky nebo cylindru, v ruce elegantní hůlečku,  na vestě pozlacený řetěz. Ona - v černých šatech v pase utažených páskem,   zdobených  řadou drobných knoflíčků. V ruce drží  pugét,  na hlavě má  bělostný,  naškrobený holandský čepec.  Na požádání vám ochotně a rádi zapózují, abyste si je mohli v klidu vyfotografovat.  A vůbec - málokde tam  uvidíte uspěchané,  naštvané a nasupené lidi jako u nás ...  Nizozemci jsou  k cizincům milí a maximálně  vstřícní ...

Holandsko je skutečně zemí turistů.. Ve starobylých městech s nádhernými katedrálami jim nabízí prohlídky četných muzeí a galerií, vyhlídkové věže, návštěvy různých výstav.  Ta „tulipánová“ v parku Keukenhofu patří mezi ty nejatraktivnější. V poslední dubnovou neděli  se v tomto koutu Holandska  koná  i velkolepý  květinový průvod s  alegorickými květinovými vozy. Začíná v Haarlemu,  rodišti slavného nizozemského malíře Franse Halse,  projíždí několika městy a končí v lázních Nordwijku. „Přijeďte do květinové země“ - zvou billboardy kolem cest,  ale i skupinky mladých, rozpustilých,  nonšalantně vystrojených Holanďanů,  s pitoreskními pokrývkami hlav ve tvaru obrácených  květů tulipánů. Upozorňují na sebe i brysknou hudbou,  kterou  „vyluzují“ z různých trumpet,  píšťal a bubínků.  Je to pořádný „šraml“, ale  lidé se na ně usmívají ...                                                                                                      

                                                                                                                             Mirka Pantlíková