Obec Násedlovice se nachází v západní části regionu Kyjovská v mikroregionu Ždánicko a je v nadmořské výšce 230 m. n. m. Katastr obce zaujímá svojí rozlohou 11,47% rozlohy mikroregionu. Lesnatost katastru je 0%. Terén katastru je mírně kopcovitý v charakteru Kyjovské pahorkatiny na úpatí Ždánického lesa. Obec je obklopena ovocnými sady a polnostmi. Obec má 828 obyvatel, hustota katastru je 68,4 obyvatel/km2. Vzhledem k značnému zatížení lidskou činností je krajina ekologicky málo stabilní. Aby se stala trvale využitelnou a zásobovala si do budoucna všechny funkce, které má krajina mít, je nezbytné změnit jednostranný přístup k jejímu využívaní a dochované ekologicky významné prvky doplnit do souvislé sítě ekologické stability krajiny.
 

Dominanty obce
Na tomto místě se ještě zmíníme o stavebních památkách v obci. Nejstarší je zřejmě zvonice postavená v roce 1825. Užívali ji tehdy příslušníci obou násedlovských náboženských vyznání, katolického i evangelického. V roce 1878 si obyvatelé evangelického vyznání postavili zvonici novou. Naproti ní byla v roce 1896 postavena evangelická modlitebna. Zvony z původní zvonice byly přeneseny v roce 1928 na novou kostelní věž. V roce 1931 nechal pan František Rybnikář tuto zvonici vlastním nákladem upravit na kapli, byl sem umístněn obraz Mistra Kohlera sv. Václav a kaple byla slavnostně vysvěcena. Obci vévodí katolický kostel, dostavěný a vysvěcený v roce 1928. Byl zasvěcen sv. Martinu a sv. Cyrilu a Metoději. Postaven byl podle plánů ždánského rodáka dr. Mendla. Zemřelí z Násedlovic byli ještě v minulém století pochováni bez rozdílu náboženství na hřbitově postaveném v roce 1831. Po roce 1857 došlo k oddělení hřbitovů podle náboženského vyznání. Obě pietní místa jsou dodnes pěkně upravena zelení a pečlivě udržována.
Uvnitř obce i v polích kolem ní se nacházejí kamenné a železné kříže, které dali vybudovat naši předkové. Jejich potomci se o tyto památky starají, opravují je, stejně jako např. kapličku se sochou sv. Jana Nepomuckého nebo Boží muka na cestě ke Krumvíři.
První školní budova byla v Násedlovicích postavena v roce 1807. V roce 1888 byla rozšířena na jednopatrovou. K ní přibyla ještě nová škola (v roce 1908), která se v roce 1947 změnila na školu mateřskou.
Našli bychom jistě ještě mnoho zajímavého v historii obce. Mnohé je uchováno v obecní kronice, případně v dřívějších publikacích ke sjezdům rodáků, mnohé však zůstává pouze ve vzpomínkách pamětníků.


Geologicky je území tvořeno horninami paleogenního stáří s neogenními sedimenty Vídeňské pánve (jednak panenské jíly, prachové a křemičité písky, jednak sarmatské vápnité písky a jíly), a paleogenními flyšovými souvrstvími. Kvartérní sedimenty jsou zastoupeny sprašemi, vátými písky a nivními sedimenty. Spraše se vyskytují jižně od Násedlovic. Pokryv spraše je převážně hlinitý až písčitohlinitý a dává vznik černozemím. Tyto představují nejhodnotnější půdotvorný substrát po stránce obsahu humusu a minerálních živin. Hloubka profilu vlivem smyvu kolísá, obsah CaCO3 je ve spodině vysoký, v profilu kolísá.


Geomorfologie
Lokalita leží na rozhraní Ždánického lesa a Kyjovské pahorkatiny. Jedná se o subsystém Karpaty, provincie Západní Karpaty, které jsou součástí Alpsko-Karpatského pásma v Evropě.
 

Geologie
Lokalita leží na flyšovém pásmu Západních Karpat tzv. Ždánické jednotce (svrchní křída až spodní miocén). Nejmladší a nejrozšířenější je zde ždánicko-hustopečské souvrství s výrazně rytmickou sedimentací (pískovce, vápenaté jílovce. . .). V kvartéru dochází k pokryvu převážně vátými sprašemi.
 

Podnebí
Daná lokalita se nachází v oblasti teplé. Jedná se o nejteplejší oblast České republiky. Vyznačuje se dlouhým, suchým a teplým létem, krátkým a teplým přechodovým obdobím (jaro, podzim) a mírnou zimou. Průměrná roční teplota mírně přesahuje 9°C, průměrný úhrn srážek 550 mm/m2. Vegetační doba je kolem 180 dní.
Průměrný počet dnů se sněžením je 25 za rok, úhrnná výška spadlého sněhu za rok je 50 cm. Vláhová jistota je 7, při níž se suché roky opakují jednou za 2-4 roky. Průměrná relativní vlhkost vzduchu je 75% za rok, max. v prosinci 80%, min. v létě 70%. Počet dnů s mlhou je 50 za rok, což je normál, průměrná roční teplota je 9,2°C. Sluneční svit má l800-2000 hodin za rok, průměrná oblačnost je 60%. Jasných dnů (obloha pokryta mraky z 0-20%) je 60 za rok, zamračených dnů (obloha pokryta mraky z 80-100%) je 120 za rok. Vítr převládá západní, severozápadní, východní a jihovýchodní, nejméně jsou zastoupen jihozápadní a jižní. Celý klimatický okrsek spadá do sféry výstupných vzdušných proudů, které jsou zde výrazně vyvinuty. Vysoké jsou i hodnoty sumárního výparu, které dosahují nejvyšších hodnot na vrcholu vegetačního období a mohou převyšovat i měsíční srážkové úhrny. Výpar je ovlivňován také větrným prouděním, které je charakterizováno převahou větrů západního kvadrantu, významné zastoupení mají i větry východního kvadrantu. Místní vzdušné proudění je ovlivňováno údolím Čejčského potoka a Trkmanky.
 

Vodstvo
Daná lokalita se nachází v povodí Dyje. Protékají jí místní potoky, které se vlévají do Trkmanky a ta je levobřežním přítokem Dyje.
Celé území má složitou hydrogeologickou stavbu danou silnými tektonickými hornin a střídáním propustných a nepropustných sedimentů. Okrsky černozemě na hlinitých spraších mají vyrovnaný vodní režim, poměrně dobře udržují srážkovou vodu, pouze v horkých letních periodách pod vlivem silnějšího výparu z pudy, dochází k proschnutí profilu do hloubky. Obzvláště jsou postiženy v letních měsících černozemě smyté a silně smyté, u kterých vlastní černozemní humusový horizont je smytý. V oblasti flyše jsou podmínky pro vývoj větších zdrojů podzemní vody velmi nepříznivé, protože horniny mají vysoký obsah jílovitých složek a jsou tedy málo propustné. Ani vodní zdroje ždánických pískovců v údolí Trkmanky nemají velkou vydatnost (do 0,5 l/s). V údolní nivě Trkmanky mezi Násedlovicemi a Želeticemi to jsou hodnoty 7,2410-4-4,53.10-5m2/s-1, od Násedlovic níže pak 2,1.10-4-9,8.10-6m2/s-1. Uvedené hodnoty se týkají průlinových kolektorů kvarterních fluviálních písčitých štěrků údolních niv překrytých holocenními písčitohlinitými sedimenty.